Co znamená výchova porostů
Pod pojmem výchova porostů se skrývají činnosti, které v lese provádíme, abychom vypěstovali dospělý porost v co nejlepší kondici. Je to soubor prací, kterými úmyslně vyřezáváme nebo vystřiháváme stromy z porostů tak, abychom podpořili růst stromů, zvýšili stabilitu porostů, abychom upravili druhovou skladbu porostů anebo vyřadili pouze kvalitativně nevyhovující nebo oslabené stromy tak, abychom zvýšili budoucí kvalitu jednotlivých stromů a tím i celého porostu. Důležitá je včasnost těchto zásahů, proto porosty vychováváme už od zajištěných kultur, a to prostřihávkou. Dalším úkonem jsou prořezávky a v poslední řadě probírky. Výchovou mladých lesních porostů můžeme usměrnit lesní porosty, jakým směrem se budou vyvíjet. S přecházením na nepasečné a přírodě blízké hospodaření bude výchova porostů čím dál složitější úkon. Snažíme se pracovat s více dřevinami najednou, a hlavně s víceetážovými porosty.
Proč se soustředit na víceetážové lesní porosty
Víceetážové porosty jsou hlavně věkově diferencované. Skládají se z více pater tak, že nejvyšší patra tvoří nejstarší stromy a nejnižší patra ty nejmladší. Tyto porosty však mohou být rozdiferencované i pouhými růstovými schopnostmi stromů, které se v daném porostu nacházejí. Mohou to být světlomilné dřeviny, například pionýrské dřeviny, které rostou rychleji a pod těmito dřevinami mohou růst stínomilné dřeviny, které naopak rostou pomaleji. Tento příklad porostů se nás v následujících letech bude týkat nejvíce. Větší osluněné kalamitní plochy uměle snad ani zalesnit nelze, a tak se snažíme co nejvíce využívat přirozené obnovy pionýrských dřevin, které posléze doplňujeme umělou obnovou cílových dřevin s důrazem na jejich stanovištní podmínky. S těmito vzniklými porosty budeme muset intenzivně pracovat, abychom nakonec dopěstovali kvalitní porosty druhově nebo věkově rozrůzněné v co nejlepší kondici.
Proč nezoufat, když se nedaří
Porost, o kterém Vám napíšu se nevyvíjel úplně ideálně podle představ. Kalamitní holina zhruba 1 ha veliká a v ní buková oplocenka. Jelikož se plocha vyskytuje v mrazové kotlině, tak se buk nepodařilo dopěstovat, protože ho okamžitě spálil mráz. Na ploše se však přirozeně zmladila bříza, a to snad bylo největší štěstí. Bříza se nechala odrůst, avšak už se s ní začalo pracovat. Moji předchůdci začali břízu rozčleňovat do určitého sponu, aby si vytvořila dostatečně velké koruny a byla stabilní. Nakonec když už bříza byla dostatečně vysoká, tak pod ni nasázeli jedli. Tu doplnil smrk z přirozené obnovy.
Mým úkolem bylo provedení prořezávky v už takto rozpracovaném porostu. Cílem bylo podpořit jedli a při tom nevyřezat celou horní etáž břízy. Vybírali jsme ty břízy, které už začínaly ošlehávat mladší jedle, anebo nějakým způsobem překážely cílovým stromům. Samozřejmě jsme upravovali dřevinnou skladbu i ve spodní etáži s důrazem na podpoření jedle před smrkem. Nyní z toho všeho vznikl zajímavý porost, který má za mě úplně všechno, co by měl mít kvalitní a zdravý porost. Horní etáž břízy s kvalitně vyvinutými korunami, dostatečně procloněná, aby nebránila růstu spodní „cílové“ etáže. Prostřední etáž jedle a smrku s prostorem kolem sebe na vytvoření kvalitních korun a v neposlední řadě nejspodnější etáž, kde se nám kontinuálně obnovuje dub zimní a například javor klen.
Posledním bodem bude řada probírkových zásahů, kde už budeme zpracovávat dřeviny k prodeji. Samozřejmě budeme pokračovat stejným stylem jako u zmíněné prořezávky. V každém případě už v porostu vytvoříme síť vyklizovacích a přibližovacích linek pro snadnější soustřeďování dříví z lesa. Je důležité si tuto síť důkladně promyslet, poněvadž linky v porostu se už měnit nebudou a zůstanou zde stejné až do dospělého porostu. V prvních probírkách, ale i v těch dalších, můžeme zásahy kombinovat ještě s prořezávkou, abychom zbytečně neničili nejnižší etáž. Musíme stále zachovat etáže pro kontinuální produkci dříví. Zachování druhové skladby je také důležitým bodem, nesmíme zapomenout na podporu dřevin, které jsou v porostu zastoupeny nejméně, a to vše musí dělat dobře proškolený lesní dělník.
S čím budeme do budoucna pracovat
Určitě to bude již zmíněná výchova v porostech po kalamitních holinách, která započne prostřihávkou a skončí probírkou. Je jasné, že výchova bude probíhat intenzivně. Na druhou stranu bude potřeba také začít obnovovat rozsáhlé plochy monokulturních lesů. Samozřejmě, že se každý bude snažit o přirozenou obnovu těchto lesů spojenou se clonnými sečemi, ale do porostů je třeba vnést i jiné dřeviny. To samozřejmě musíme provést umělou obnovou. Vnášet různé clonné seče pro podsadby nebo vytvářet menší holiny či náseky. Ve finále nám vzniknou porosty, možná i více etážové, které budeme muset vychovávat. Jak bude výchova probíhat je stále otázkou, ale je jasné, že je třeba udržet pestrost našich lesů, kde každá dřevina má své místo, se kterými budeme muset pracovat. Nikdo přesně neví, jak bude vypadat les v budoucnosti, ale doposud nám příroda ukázala, jak s lesem pracuje a my bychom se od ní měli učit. Napodobit a urychlit přírodní procesy, které se v lese vyskytují s ohledem na to, že nás i jiné les živí a že s ním potřebujeme hospodařit.
Ing. Martin Kodat, hajný polesí Rožmitál
Foto: Martin Kodat