Polesí Nejdek

Většina lesů polesí Nejdek je v majetku Náboženské matice a Arcibiskupství pražské je spravuje formou pachtu. Náboženská matice je nástupcem zemských majetkových fondů založených císařem Josefem II. v návaznosti na rušení klášterů, sloužících jako jeden ze zdrojů hospodářského zabezpečení římskokatolické církve a jejích řádů. Náboženská matice prodělala poměrně dramatický vývoj v letech 1948-2012 a nyní je subjektem zřizovaným církví (konkrétně Českou biskupskou konferencí). V roce 1908 baron Hermann von Königswarter prodal panství Nejdek za 4 805 000 korun do majetku českého náboženského fondu (později, v roce 1950, byly zemské náboženské fondy sloučeny do Náboženské matice). Po roce 1948 byl i tento celek zabrán státem. 

Druhá část lesů spravovaných polesím Nejdek (rovněž na základě pachtovní smlouvy) patří Nadaci Arietinum, která ho v roce 2022 získala od Kolegiátní kapituly sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi. Jedná se o soubor lesů na Mirotickém vrchu u Bochova a v okolí nedalekého zámku Javorná. Zámek i lesy pro kapitulu za účelem její majetkové stabilizace koupil v době první pozemkové reformy v roce 1929 arcibiskupský kapitulní komisař Mons. Jan Pauly. Spolu s ostatním církevním majetkem byly tyto lesy konfiskovány komunisty po roce 1948 a navráceny kapitule po roce 2013 (zámek byl navrácen po vleklých sporech a v žalostném stavu v roce 2010.

Nejdecká část polesí leží v Krušných horách. Středem majetku protéká řeka Rolava (která se v Karlových Varech vlévá do Ohře). Nejvyšším místem je Zaječí vrch s výškou 1009 m n. m. a nejníže položené jsou porosty v okolí Nejdku ve výšce kolem 650 m n. m. Přibližně polovina výměry je chráněna zájmy ochrany přírody a krajiny. Na území se mj. nachází přírodní rezervace Malé Jeřábí jezero a Oceán, ochranné pásmo Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště, tři evropsky významné lokality Krušnohorské plató, Vysoká Pec a Rudné a mokřady Ramsarské úmluvy Krušnohorská rašeliniště. Zastoupení smrku je přes 90 % s přimíšeným modřínem a borovicí. 

Bochovská část patří do geomorfologického celku Slavkovský les a nachází se na Mirotickém vrchu (792 m n. m.) a v okolí Velkého lomnického rybníka. Převládající dřevinou je smrk a dále je zde zastoupena borovice, modřín a buk.

Nejpřitažlivějším bodem je stará kamenná rozhledna Pajndl na Tisovském vrchu. V zimě je zde udržována síť běžeckých tras.

V národní přírodní rezervaci Rolavská vrchoviště jsou k vidění pozůstatky úpravny cínové rudy.

Na Bochovsku stojí za zmínku přírodní památka Viklan Dominik.

Rozsáhlý komplex matičních lesů nad Nejdkem umožňuje stabilní hospodaření. Úkolem tedy je tento stav udržet a rozvíjet, mj. využíváním přirozené obnovy, důsledným udržováním ekologicky přijatelných stavů zvěře a průběžným usměrňováním turistického zatížení. Bochovská část vyžaduje ještě silnější opatření proti přemnožené zvěři.