Vědci testovali, jak správně umístit feromony

V loňském roce probíhal v brdských lesích zajímavý experiment. Lesníci z AP Lesnická s.r.o., polesí Rožmitál se zapojili do výzkumu Katedry ochrany lesa a entomologie z České zemědělské univerzity v Praze. Cílem bylo zjistit, jak nejlépe umístit feromonový odparník, který láká lýkožrouta smrkového do otrávených pastí.

Jak experiment probíhal?

Vědci rozmístili na vybrané lokalitě šest lapáků – tři takzvané trojnožky a tři šestinožky, tedy konstrukce ze smrkových kmenů ve tvaru troj- nebo šestibokého jehlanu. Jehlany byly vytvořeny z polen o délce dva metry a byly od sebe vzdálené 15 metrů. Každá z těchto pastí byla opatřena speciálním rámem, který zachytával brouky, a zároveň chránil odchyt před poškozením či konzumací ptáky nebo jinými zvířaty.

Na každou konstrukci umístili feromonový odparník, který slouží k přilákání kůrovců. Vědci testovali tři různé polohy:

Těsně pod vrcholem konstrukce
50 cm pod vrcholem, mezi výřezy
50 cm pod vrcholem, ale na výřezu tak, aby byl odparník většinu dne ve stínu

Lapáky byly pravidelně kontrolovány jednou týdně od května do srpna, tedy v období, kdy je aktivita kůrovce nejvyšší.

Co ukázaly výsledky?

Během celé sezóny bylo v těchto pastích odchyceno celkem 6012 kůrovců. Zajímavé je, že na šestinožky připadlo 3769 brouků (62,7 %), zatímco trojnožky zachytily „jen“ 2243 kusů (37,3 %). Šestinožky tedy byly v průměru skoro dvakrát účinnější než trojnožky. V době největší aktivity brouků byl rozdíl ještě výraznější – až pětinásobný.

Důležitým zjištěním bylo také to, kam feromon nejlépe umístit. Nejlépe fungovala poloha 50 cm pod vrcholem na výřezu, který je orientován k jihu a zajišťuje, že odparník zůstává co nejvíce ve stínu. Tato pozice zřejmě pomáhá udržet stálou teplotu feromonu a tím prodlužuje jeho účinek během dne.

Co z toho plyne?

Výzkum potvrdil, že pokud chceme kůrovce efektivně lákat a hubit, záleží nejen na tom, jaké konstrukce použijeme (šestinožky jsou účinnější), ale také kam přesně umístíme feromonový odparník. Tyto poznatky pomohou lesníkům lépe chránit smrkové porosty, které lýkožrout v posledních letech vážně ohrožuje.

Díky podobným experimentům máme šanci lépe porozumět chování škůdců a hledat šetrné, ale účinné způsoby, jak s nimi bojovat.

Ing. Tomáš Havlena, Ing. Josef Hrdina