Současný stav krušnohorských lesů je silně determinován specifickými meteorologickými jevy, mezi nimiž dominuje ničivá námraza. Tento proces začíná v momentě, kdy se nad horami setkává vlhké oceánské proudění s teplotami těsně pod bodem mrazu. Podchlazené kapičky mlhy při nárazu na jehličí a větve okamžitě mrznou, čímž vytvářejí pevnou ledovou krustu. Na exponovaných hřebenech, kde jsou stromy bičovány větrem, se váha tohoto ledu během několika dní zvyšuje až na stovky kilogramů na jediný strom.
Hlavním důvodem, proč jsou následky tak devastující, je fyzikální přetížení dřevní hmoty v kombinaci s mechanickým náporem větru. V tomto ohledu jsou v aktuálním období nejvíce poškozeny porosty náhradních dřevin, zejména břízy bělokoré a modřínu opadavého. Právě zmíněné náhradní dřeviny vykazují při extrémním zatížení značnou nestabilitu. Jakmile tíha námrazy překročí mez pružnosti kmene, dochází k masivním vrcholovým zlomům nebo k úplnému vyvrácení stromů na podmáčených půdách.
Ve vyšších partiích pohoří lze nyní pozorovat rozsáhlé plochy s roztříštěnými korunami a polomy, které výrazně mění ráz krajiny. Lesy vypadají jako po náletu, přičemž největší škody vznikají v mladších porostech, které se pod vahou ledu trvale deformují a ztrácejí schopnost vertikálního růstu. Následky těchto událostí jsou pro stabilitu ekosystému kritické.
Kromě ekologického dopadu dochází k vážnému ohrožení bezpečnosti v turistických oblastech, kde hrozí pády poškozených větví i dlouho poté, co námraza roztaje. Hospodaření v takto zasažených oblastech se stává extrémně nákladným, protože sanace zlomů vyžaduje náročnou techniku a vytěžené dřevo je kvůli poškození vláken znehodnoceno. Z ekonomického hlediska však bude nejnákladnější oprava oplocenek po již proběhlých obnovách porostů, které byly masivním pádem namrzlých stromů a větví na mnoha místech zcela zničeny.
Ing. Tomáš Buchar, vedoucí polesí Blatno
Foto: Archiv polesí Blatno
