Dne 22. září 2026 proběhl unikátní sběr jedlových šišek v jedlovém porostu na Nejdecku. Tato lokalita se nachází v Krušných horách směrem na Horní Blatnou, kde se na relativně malém území udržely původní genofondy jedle bělokoré (Abies alba). V kontextu probíhající klimatické změny a nutnosti přeměny smrkových monokulturních porostů na stabilnější smíšené lesy roste poptávka právě po takto lokálně adaptovaném a geneticky pestrém osivu.
Význam a účel sběru osiva
Odborný sběr semenného materiálu slouží primárně k zajištění přirozené obnovy lesů a k produkci sazenic v lesních školkách, které budou schopné čelit budoucím klimatickým extrémům, jako jsou sucha či kůrovcové kalamity. Sběr na lokalitách, jako je ta u Nových Hamrů, se provádí výhradně ze stromů, které prošly přísným odborným hodnocením a byly uznány pro sběr reprodukčního materiálu podle platné legislativy.
Role arboristů a technika sběru ve výškách
Na rozdíl od jiných jehličnanů, jejichž šišky opadávají postupně nebo je lze sbírat ze země, jedlové šišky na stromě dozrávají a po dosažení zralosti se přímo na větvích rozpadají – šupiny i se semeny odlétají a na stromě zůstává pouze obnažené vřeteno.
Samotný sběr, nelze provádět ze země, ale vyžaduje specializovaný výstup přímo do korun stromů. vysoce odbornou a fyzicky náročnou činnost dnes provádějí zkušení arboristé a výškoví specialisté.
Září jako vrchol semenářské sezóny
Právě polovina a konec září představují v lesním semenářství jedno z nejvytíženějších období roku. Kromě jedle bělokoré se v tomto měsíci sbírají šišky douglasky, borovice vejmutovky či limby, ale také šištičky olší a plody javorů, jeřábů, šípků či planých ovocných dřevin (hrušně polní a jabloně lesní).
Sběr šišek jedle a douglasky se provádí náročným výstupem trhačů do korun stojících stromů. Před samotným trháním je však klíčové ověřit kvalitu úrody – rozřezáním vzorku šišek se sběratelé ujišťují, že jsou semena uvnitř plně vyvinutá a zdravá.
U jedle navíc práce samotným utržením teprve začíná. Čerstvé jedlové šišky obsahují až 50 % vody, což z nich činí materiál extrémně náchylný k zapaření a plísním. Ihned po sběru a transportu se proto musí rozprostřít na kryté volné plochy v tenké vrstvě, kde se postupně dosoušejí.
Zpracování po sklizni
Arboristou natrhané šišky z krušnohorských porostů se ihned po snesení ze stromu musí podrobit kontrole zralosti a následně šetrnému zacházení. Jelikož obsahují až 50% vody, tak jsou náchylné k rychlému zapaření, rozprostírají se v tenkých vrstvách na vzdušná a suchá místa před tím, než jsou odeslány do specializovaných luštíren k finálnímu zpracování.
Kdo je to vlastně takový arborista?
Arborista je odborník na péči o stromy, specializuje se na řezy stromů, rizikové kácení, hodnocení stavu stromů, a stromolezení, to vše provádí s velkým důrazem na bezpečnot a biologii stromu.
Základní arboristické vybavení:
- Arboristický sedací úvazek
- Pracovní lana (lezecká, polohovací)
- Karabiny, kladky
- Přilba s ochranou zraku a sluchu
- Ochranné kalhoty proti prořezání
- Pevná pracovní obuv
Arboristé využívají lanové techniky, arboristické sedáky a certifikované postupy, které šetří pletiva stromů a zároveň splňují nejpřísnější bezpečnostní předpisy pro práci ve výškách.
Mgr. Kateřina Schovánková, technik polesí Nejdek
Foto: Kateřina Schovánková, Radomír Böhm