Na začátek si dovolím otázku – proč pořádat semináře a odborné diskuse? Často slyšíme, že lesníci jsou konzervativní a neradi mění své zažité postupy. A přitom naše lesy i samotný lesnicko-dřevařský sektor čelí řadě nových výzev, které nás nutí k přemýšlení o budoucnosti. Fenomén klimatické změny, posílení ekologických funkcí lesů, extrémní turismus, snaha o zachování biodiverzity, invazní druhy škůdců a chorob, rozpad globálních trhů a řada dalších faktorů přímo či nepřímo zasahují do práce lesníků. Zásadní jsou samozřejmě měnící se klimatické podmínky, které nám před časem ukázaly, jakou devastující sílu pro lesy představují. Odlesněná Morava Vysočina jsou velkým mementem. Vyhodnotit nastavené modely pěstování lesa, znát aktuální vědecké poznatky, predikce vývoje počasí, sdílet provozní zkušenosti, inovovat, to vše jsou logické potřebou každého správce a vlastníka lesa.
Vlastnit lesy je především obrovská odpovědnost. Lesníci dostali jednoduchý úkol, zajistit trvale prostředky na chod církve. AP lesnické byly svěřeny do péče krásné církevní lesy v mnoha krajích. Drtivou většinu přestavují smrkové lesy pěstované po staletí podle německého školy maximálního výnosu z půdy, laicky řečeno plantáže smrku. Tyto lesy jsou zároveň nejvíce ohrožené a jejich zdravotní stav s obavami sledujeme každý rok. 8000 ha smrkových diecézních lesů v jižních Brdech a 5000 ha smrkových porostů Náboženské matice v Krušných horách. Přírodní bohatství a ekonomická základna církve, kterou musíme na budoucnost připravit. Jak to nejlépe udělat v horských smrčinách Krušných hor? To byla otázka pro přední lesnické odborníky a účastníky našeho semináře.
S úvodním slovem vystoupil generální vikář Arcibiskupství pražského Mons. Jan Balík. Přivítal přítomné a přednášejí a pohovořil o poslání církve a potřebě trvalého zajištění prostředků na jejích chod.
Doc. Ing. Vít Šrámek, Ph.D. ředitel Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti nastínil historii vývoje poslední generace krušnohorských lesů a aktuální zdravotní stav lesních ekosystémů. I když jsou zdejší lesy v porovnání se stavem ostatních pohraničních lesů v dobré kondici, s důsledky obrovské imisní kalamity bojují lesníci dodnes. Zejména nedobrý stav lesní půdy (zakyselení) a nebezpečí suchých period bude ohrožovat horské smrčiny čím dál více.
Dr. Dirk-Roger Eisenhauer, vedoucí Kompetenčního střediska pro les a lesní hospodářství Saských státních lesů představil dlouhodobou koncepci hospodaření v saských lesích. Komplexní systém práce od analýzy podmínek, přes predikci vývoje, stanovení cílů, stanovení postupů a modelů hospodaření, kontrolní činnosti i vyhodnocení výsledků nastoupené cesty oslovilo řadu účastníků semináře. Osobně musím zmínit velmi úspěšný koncept mysliveckého hospodaření a motivace zaměstnanců. Dnes na německé straně Krušných hor nemusí kolegové stavět oplocenky a jedle a buk úspěšně odrůstají.
Prof. Dr. Ing. Libor Jankovský, Ph.D., děkan Lesnické fakulty Mendlovy univerzity v Brně oslovil účastníky prostřednictví své úvahy o roli lesníka při ochraně ohrožených a chráněných organismů. Složité vazby v lesních ekosystémech a vliv lidské činnosti na chráněné organismy zdaleka neznáme. Vyzývá tak obě strany k odpovědnosti za důsledky jejich konání a hlavně ke vzájemné spolupráci. Bohužel nemohl být přítomen osobně, a proto jsme představili jeho příspěvek ze sborníku semináře.
Ing. Tomáš Fiala, Ph.D., AOPK ČR, Správa CHKO Slavkovský les nás seznámil s vědeckými výsledky sledování vlivu přírodě blízkého hospodaření v posílení obranyschopnosti lesa proti kůrovcům. Výsledek, laicky řešeno lýkožrout ve smíšených lesích zabloudí a vysílí se. Pěstování prostorově smíšených lesů je tedy nejlepší prevencí nejen kůrovcových kalamit.
Prof. Ing. Jiří Remeš, Ph.D., Katedra pěstování lesů FLD ČZU v Praze ve svém vystoupení ozřejmil přirozený stav klimatické změny a snažil se odpovědět na klíčovou otázku, jak do budoucna lesní porosty na probíhající změny adaptovat. Nosné téma semináře a života lesníka. Téma, na které bychom mohli psát a hovořit mnoho dnů. Stručné shrnutí, doporučuje aktivní diferencovaný přístup založený na zvýšení druhové pestrosti porostů, přestavbě porostů, úpravě strukturální diverzity, zlepšení genetické variabilitu porostů, zvýšení odolnosti stromů intenzívní výchovou a nižší porostní zásoby.
Ing. Jan Ferkl, zástupce ředitele AP lesnická s.r.o. na závěr dopolední části semináře představil práci naší společnosti a nastavené pracovní postupy. Cesty, jak uchránit zděděné smrkové porosty Brd a Krušných hor. Výsledky našich přestaveb smrkových porostů, aktivní boj s kůrovci a ochranu lesa prostřednictvím promyšleného odlovu zvěře.
V odpolední části jsme tyto témata diskutovaly přímo mezi stromy. Perfektně zorganizovaná venkovní exkurze představila přestavby horských smrčin, výchovu a obnovu porostů, přeměny porostů náhradních dřevin (smrku pichlavého), práci harvestoru ve svahu i odkornění kmenů. Jako bonus byla zastávka ve vysídlené pohraniční obci Jelení a ohlédnutí za krutou historií pohraničního obyvatelstva Sudet.
Byl jsem opět velice potěšen, že jako v loňském roce v Praze, seminář přilákal do Nových Hamrů plný sál lesníků z celé ČR. Zvolená témata a přednášející oslovily lesnickou veřejnost. Široká diskuse na lesních zastávkách byla toho také důkazem. Snad jen chybělo více zástupců vlastníků lesů, aby slyšeli a viděli problematiku smrkových lesů v celku v kontextu. Poděkování patří zástupci ředitele pro výrobu Ing. Janu Ferklovi, vedoucímu polesí Nejdek Ing. Radomíru Böhmovi, všem účastníkům, organizátorům i vedení Arcibiskupství pražského, Mons. Janu Balíkovi za podporu a aktivní účast. AP lesnická klade maximální důraz na ekologicky zaměřené hospodaření. Nikdo z nás, nechce poškozovat přírodu, naopak. Šetrné hospodaření založené na respektování přírodních procesů, na přirozené obnově a spolupráci s ochranou přírody a místními lidmi je správná cesta do budoucna. Cesta péče o společný domov, české lesy.
Ing. Milan Mochán, ředitel AP lesnická s.r.o.
Foto: Václav Přibáň, Miloš Prchlík