
Oblastní Polesí Dolní Břežany
Louňovické panství se ve vlastnictví pražského arcibiskupství ocitly po smrti Karla Adama Lva z Říčan (v roce 1672), který jej podle své závěti odkázal pražským arcibiskupům na „věčné časy“. Pozemková reforma připravila arcibiskupský velkostatek v Louňovicích pod Blaníkem o naprostou většinu jeho zemědělské půdy, průmyslové závody i zámek. V jejím důsledku se tak změnila jeho ekonomická struktura. Louňovický velkostatek se stal závodem zaměřeným na lesní hospodářství. Mapka zobrazuje katastrální území, v nichž se nacházwjí lesní pozemky spravované polesím Praha (červená barva).
Polesí Praha obhospodařuje lesy na území, ve kterém se nevyskytuje historický majetek původních arcibiskupských a kapitulních velkostatků. Jedná se o lokality uvnitř arcidiecéze (potažmo Středočeského kraje), a to zejména v okresech Rakovník, Beroun, Kladno, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Kolín a Kutná Hora; mimo arcidiecézi leží arcibiskupský majetek v Sovínkách. Polesí tedy pečuje o rozptýlené lesy různých výměr (od zanedbatelných parcel po desítky hektarů) ve vlastnictví arcibiskupství, kapitul a především farností. Pro tyto lesy zajišťuje polesí výkon odborného lesního hospodáře a v arcibiskupských a propachtovaných lesích také komplexní lesnickou činnost.
Historie
Polesí Praha spravuje velmi pestrý majetek různého historického původu – od středověkých církevních držav přes majetky nabyté v dědictví nebo odkazem po lesy nakoupené v současnosti. Příklad za všechny: Mezi nejstarší majetky patří les na Velízu (viz výše), nyní farní, který již v 11. století náležel k tehdejšímu benediktinskému klášteru. Velíz byl svědkem raných českých dějin – v r. 1003 zde byl na lovu zajat nepřátelskými Vršovci přemyslovský kníže Jaromír. Z vděčnosti za záchranu zde nechal postavit kapli sv. Jana Křtitele. Tuto událost připomíná centrální freska v kapli arcibiskupského paláce v Praze.
Charakteristika, zajímovosti, vize a výzvy
Charakteristika, zajímavosti i vize a výzvy polesí Praha mají zásadní společný jmenovatel – rozptýlenost a tím i pestrost co do velikosti, kvality produkce dřeva, ekologické hodnoty i možností obživy pro místní obyvatele.
Není třeba připomínat známý Blaník, na Velkém Blaníku je v provozu rozhledna, na Malém Blaníku se nachází torzo barokní poutní kaple sv. Marie Magdalény. V současné době jsou již k vidění pouze obvodové zdi a uprostřed se tyčí smrk zvaný Velký mnich, nicméně arcibiskupství zamýšlí kapli obnovit. Najdeme zde také majetky hospodářsky stabilní, s řadou přírodních zajímavostí, i velmi zanedbané, v nepříznivých půdních a klimatických podmínkách, u obcí pod náporem černých skládek, či naopak velmi odloučené a dopravně nepřístupné apod. U části těchto lesů se nabízí prostor pro pozemkovou směnu.
Kontakty


