Klimatická změna přinesla i do Krušných hor několik velmi suchých epizod. A tak není divu, že staré smrkové porosty na kamenitých jižních svazích začínají chátrat a nedokáží se bránit atakům škůdců, zejména lýkožroutu smrkovému. To je i případ vzniku takřka dvouhektarové holiny ve smrkovém porostu na kopci nedaleko Pozorky u Nejdku. Více než 150 let starý smrkový porost nevalné kvality tak uvolnil místo pro nový les. Svědomitým postupem se podařilo zastavit šíření brouka do okolních porostů. Malé část porostu byla ponechána přirozenému rozpadu a ke stínění lesní půdy a nově vznikajícího lesa. I zdánlivě mrtvý les nově žije. Než staré smrky odumřely stačily se vysemenit a přirozená obnova smrků byla úspěšná.
Obrázek 1: Přirozená obnova smrku pod rozpadajícím se porostem
Bohužel zdejší lesy jsou vesměs smrkové, jiných dřevin je velmi málo. V okolí můžeme najít ještě pár bříz a několik buků. Jejich obnova začala ještě ve stínu zdravého smrkového lesa, bohužel výšky několika metrů, které by dnes měly vzhledem ke svému věku mít, nedosáhly díky nezvládnutému managementu neúměrně vysoké populace srnčí a jelení zvěř v honitbě, obhospodařované, místním spolkem. (obr 2)
Obrázek 2: Mladé stromky se musí potýkat nejen s extrémním stanovištěm, ale i s extrémními stavy zvěře
A tak lesníci musí bojovat o přežití uměle vysázených přípravných dřevin břízy pýřité, borovice lesní, modřínu evropského a dubem zimním. Vše jsou dřeviny odpovídající stanovišti, od kterých lze očekávat nejenže svým opadem zlepším půdní podmínky, ale zároveň svým rychlým vzrůstem brzy zakryjí vzniklou holinu a sníží riziko eroze. Stromky ale musí být chráněny repelenty proti okusu zvěří. Výstavba oplocení v těchto podmínkách je extrémně nákladná. A přitom by stačilo, kdyby zdejší myslivci byli vůči přírodě a lesu zodpovědní. Drátěné pletivo do lesa nepatří! Únosné stavy zvěře jsou takové, kdy se les, všechny dřeviny, samovolně přirozeně obnovují bez oplocení, bez chemického ošetření. Bohužel dnes neodroste ani bříza, smutný stav.
Lesníkům nezbývá nic jiného něž bojovat s nepřízní počasí a lidského nepochopení.
Ing. Ondřej Fudaly, AP lesnická s.r.o.
Foto: Ondřej Fudaly, Milan Mochán
