AP Lesnická s.r.o pořádala ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a Správou Národního parku Šumava seminář tematicky zaměřený na význam a přínos přítomnosti rysa ostrovida v lesním ekosystému.
AP lesnická s.r.o. spravuje v jižních Brdech téměř 8 000 ha lesů. Hluboké lesy se skalními výchozy a dostatkem lesní zvěře mohou být po dlouhé době opět domovem velkých predátorů. Pokud jde o vlky, můžeme směle prohlásit, že si zdejší lesy již našli. Dlouhodobě se zde pohybují dvě vlčí smečky.
Pokud jde o rysa, jsme na začátku. Poslední rys byl v Čechách uloven na Třeboňsku v polovině 19. století. Snahy navrátit rysy na Šumavu započala jejich reintrodukcí v 90. letech minulého století. Šumavská populace se postupně rozšířila a dnes stagnuje na počtech okolo 100 ks. Pravděpodobně fragmentovaná krajina a doprava nedovolí rozšíření rysí populace ze Šumavy do brdského pohoří. Zejména rysí kočky na tak dlouhé putování nevyráží. Rysí kocouři jsou větší cestovatelé a cestu do Brd si již našli. Několik let můžeme rysa na Brdech pozorovat, jde však jen o kocoury a založení zdejší populace se tak nekoná. Avšak naskytla se příležitost to změnit. V loňském roce byla na Šumavě nalezena zraněná kočka Jane. Podařilo se jí zachránit a pracovníci NP Šumava a CHKO Brdy zrealizovali odvážný nápad: vypustit Jane do Brd a pokusit se založit zde rysí pás a snad i populaci. Arcibiskupské lesy tak měly tu čest jako první přivítat kočku Jane na Brdech. O významu rysa v lesních ekosystémech asi nemusíme hovořit. Nezbývá než si přát, aby se pokus vydařil a rozsáhlé lesy Brd byly ještě pestřejší a bohatší.
Ing. Milan Mochán, ředitel AP lesnická s.r.o.
Hlavní přínosy návratu rysa
Rys loví hlavně srnce a mladší či slabší jedince jelenů. Tím pomáhá snižovat tlak zvěře na mladé stromky a lesní podrost. Když je méně okusu od srnčí a jelení zvěře, mohou přirozeně vyrůstat jedle, buky nebo javory. Les je pak pestřejší a odolnější vůči suchu i klimatickým změnám.
Predátoři často uloví nemocné, zraněné nebo slabé jedince. To přispívá k lepší kondici populací zvěře a může omezovat šíření některých nemocí.
Přítomnost rysa nepřímo podporuje rozmanitost rostlin, hmyzu, ptáků i menších živočichů. Zdravější a méně přetížený les poskytuje více životních podmínek pro mnoho druhů.
Rys pomáhá nahrazovat část regulační role, kterou dnes často vykonává člověk prostřednictvím lovu zvěře. Rys potřebuje rozsáhlé, klidné a propojené lesy. Jeho výskyt často znamená, že krajina je ekologicky kvalitní a dobře fungující.
Návrat velkých šelem zvyšuje zájem veřejnosti o ochranu přírody a může podpořit šetrnou turistiku i regionální identitu.
Ilustrační foto: Václav Přibáň, Rostislav Stach, archiv polesí Rožmitál a CHKO Brdy